Příběh značky Anvida
Příběh značky Anvida – od jedné kombuchové placky k cestě za svobodou a zdravím
Audio verze, ZDE
Kapitola 1: Cesta, která nikam nevedla (2020–2023)
Rok 2020. Většina mých spolužáků po maturitě slavila, plánovala vysokou školu nebo první dovolenou bez rodičů. Já jsem šel rovnou do práce. Zdálo se to jako rozumné rozhodnutí — jistota příjmu, zkušenosti, první krok do „dospělého života“.
Jenže už po prvním měsíci ve fabrice na tři směny jsem měl pocit, že se dusím.
Dlouhé hodiny pod umělým světlem, budík ve 3:30 ráno nebo naopak noční, kdy se mi tělo bránilo být vzhůru. Lidé kolem mě to brali jako normální. Pro mě to ale byla pomalá smrt zevnitř.
Pamatuju si jeden moment: seděl jsem na šatně, vedle mě unavení kolegové, kteří se bavili o tom, kdy jim přijde výplata a jak hned zmizí na složenky,... V tu chvíli mi došlo: „Takhle žít nechci. Za peníze, které mi nic nepřinášejí, kromě toho, že přežiju.“
První rok a půl jsem ale nevěděl, co jiného bych měl dělat. Zkoušel jsem všechno možné — od různých „rychlých“ podnikatelských nápadů, přes online projekty, až po malé brigády bokem. Vždycky jsem si myslel, že jsem konečně našel „to ono“. A vždycky jsem zjistil, že jsem úplně vedle.
Byly to roky plné frustrace. Dal jsem do toho maximum, ale výsledky nikde. Zpětně vím, že jsem na podnikání nebyl ještě dost mentálně připravený. Potřeboval jsem vybudovat odolnost, naučit se snášet neúspěchy a hlavně pochopit, co pro mě má skutečnou hodnotu.
Co jsem se naučil:
Někdy prostě není hned jasné, jaká je tvoje cesta. A to je v pořádku. Každý omyl tě připravuje na to, až přijde ta správná příležitost.
Kapitola 2: Sport – krok blíž, ale ne finále (2023)
Roky ubíhaly a já jsem stále hledal. V roce 2023 jsem si řekl: „Dělej to, co tě baví a né to co vydělává nejvíce.“ A tak jsem se zaměřil na sport.
Sport byl odjakživa součástí mého života. Miloval jsem pohyb, běhání, posilování. Bylo logické, že bych se mohl stát trenérem. Přihlásil jsem se do kurzu, začal studovat anatomii, metodiky a měl pocit, že konečně stojím na správné cestě.
Jenže časem jsem zjistil, že to pořád není ono. Něco chybělo. Ano, pomáhat lidem sportovat je krásné. Ale já chtěl víc. Chtěl jsem spojit práci s životní filosofií, s tím, co mi dává hlubší smysl.
Sport byl krok správným směrem, ale pořád to nebyl cíl.
Tip pro tebe:
Pokud máš pocit, že jsi blízko, ale pořád to není ono — nezastavuj se. Znamená to, že jdeš správným směrem:
Kapitola 3: Dar, který všechno změnil
V čtvrtině roku 2023. Byly Velikonoce a moje mamka mi přinesla zvláštní dárek — kombuchovou placku.
Vzpomínám si, že jsem na ni zíral a vůbec nevěděl, co s tím. Bylo to… slizké, zvláštní, skoro až odpudivé. Ale zároveň mě to fascinovalo.
Když mi mamka vysvětlila, že z toho jde vyrobit vlastní nápoj, byl jsem nadšený.
Najednou jsem měl pocit, že držím v ruce malý zázrak. „Já si můžu udělat vlastní limonádu? Něco zdravého, živého, co má smysl?“
První pokusy? Upřímně, hrůza. Někdy kyselé jak ocet, jindy sladké a nevýrazné. Ale místo toho, abych to vzdal, něco se ve mně zlomilo.
Začal jsem experimentovat. Zkoušel jsem různé čaje, různé časy fermentace, přidával ovoce. Bylo to jako hrát si v laboratoři.
Každá várka byla jiná. A to mě bavilo. Fascinovalo mě, že z obyčejného čaje a cukru vzniká živý nápoj plný probiotik, kyselin a energie.
Po dvou měsících domácí výroby jsem měl jasno: „Tohle není jen koníček. Tohle je moje cesta.“
Začal jsem rozdávat první vzorky známým, abych zjistil, co si o tom myslí. A jejich reakce?
„To je fakt dobrý!“
Byl to první okamžik, kdy jsem ucítil, že jsem na stopě něčeho, co může mít velkou budoucnost, pomoct lidem se zdravějším životem v mnohem větším rzsahu, než kdybych je jen trénoval.
Co jsem se naučil:
Nikdy nevíš, odkud přijde ta věc, která ti změní život. Může to být dárek od mamky, náhodná kniha nebo rozhovor s cizím člověkem. Buď otevřený.
Kapitola 4: Tvrdá realita výroby
Když jsem začínal, myslel jsem si, že výroba kombuchy je jednoduchá. Vezmeš čaj, cukr, placku a za pár dní máš hotovo. Omyl.
Jak se měnila roční období, začal jsem chápat, jak složitá je tahle hra s přírodou.
V létě se kombucha překyselila už za dva dny. V zimě se naopak ani po týdnu nic nedělo. Chuť se měnila, konzistence taky. Jednou byla nápoj jemný a lahodný, podruhé kyselý, jindy zas příliš sladký.
Největší problém? Konzistence.
Chtěl jsem, aby kombucha chutnala podobně pokaždé, aby nebyla příliš kyselá nebo příliš sladká. Aby byla vyvážená.
Začal jsem studovat teploty, sílu kultury, množství startéru. Bylo to jako chemie, biologie a kuchařské umění v jednom.
A přitom jsem pořád chodil do práce. Peníze byly fajn, měl jsem víc než většina mých známých. Ale co z toho?
Když jsem se na sebe podíval do zrcadla, věděl jsem, že ty peníze nestojí za život, který mě nebaví.
Tip pro tebe:
Nedívej se jen na to, kolik vyděláš. Dívej se i na to, co tě to stojí. Energie a radost ze života jsou cennější než čísla na výplatní pásce.
Kapitola 5: Den, kdy jsem udělal velký krok (1. srpna 2024)
Byl horký letní den, když jsem podepsal výpověď. Přesně 1. srpna 2024.
Pamatuju si ten pocit svobody.
Věděl jsem, že dělám krok do neznáma. Že přicházím o pravidelný příjem, „jistotu“ a vlastně i kus komfortu. Ale zároveň jsem cítil, že získávám něco mnohem cennějšího — možnost žít podle sebe.
Řekl jsem si: „Do konce roku se dostanu na čistý výdělek 100 000 Kč. Vím, že to dokážu.“
Realita? Brzy jsem pochopil, že podnikání není sprint, ale maraton. Není to tak rychlé a jednoduché, jak si člověk myslí. Přichází překážky, se kterými nepočítáš. A já na jednu z nich narazil velmi brzy.
Co jsem se naučil:
Odvaha odejít z práce je první krok. (Proč jsem to neudělal už dřív?!)
Ale pak teprve začíná skutečná zkouška. Připrav se na to, že tvůj plán nikdy nebude probíhat přesně tak, jak sis ho napsal. ( To by to dělal každý)
Kapitola 6: Nečekaný nepřítel – alkohol v kombuše
Myslel jsem si, že největší výzva bude chuť nebo konzistence. Jenže když jsem poslal první vzorky do laboratoře, přišla ledová sprcha.
Očekával jsem, že kombucha bude mít kolem 0,6 % alkoholu. To by se dalo upravit procesem.
Výsledek? 1,2 %.
Říkal jsem si: „Dobře, to byl jeden špatný test.“
Jenže pak jsem udělal další. A další. Po třicátém testu jsem věděl, že problém není náhoda.
Začal jsem pátrat. Četl články, studie i zkušenosti jiných výrobců. A najednou mi to docvaklo:
Za vyšší obsah alkoholu mohou kvasinky.
Kvasinky jsou mikroskopické houby, které jsou doslova všude kolem nás — ve vzduchu, na ovoci i na našich rukou. Přestože je nevidíme, hrají v přírodě obrovskou roli. Právě díky nim vzniká chléb, víno, pivo… a také kombucha.
V kombuše mají kvasinky dvě hlavní „schopnosti“:
při fermentaci přeměňují cukr na oxid uhličitý (bublinky),
a zároveň vytvářejí alkohol.
Takže zatímco bakterie v kombuše tvoří zdraví prospěšné kyseliny a probiotika, kvasinky jsou ty, které zodpovídají za to, že nápoj začne perlit a zároveň obsahuje určité procento alkoholu.
A tady začal můj největší boj.
Tip pro tebe:
Nikdy nepodceňuj detaily. Často to nejsou velké chyby, co tě zastaví, ale malé věci, které neřešíš — a ony se postupně stanou velkým problémem.
Kapitola 7: Řešení, které mě stálo stovky hodin hledání
Měl jsem 4 možnosti, jak to dělají ostatní:
- Pasterizace – nápoj by se stabilizoval, alkohol by se snížil, ale kombucha by ztratila to nejcennější: život.
- Použití chemických stabilizátorů – rychlé řešení, ale šlo by proti mým hodnotám.
- Naředit na 5% kombuchu v celkovém objemu.
- Kultivace pomocí laboratoře a výroba v uzavřeném ekosystému.
Ani jedno pro mě nepřipadalo v úvahu.
Řekl jsem si: „Jestli mám dělat kombuchu, která má lidem pomáhat, misí být co nejvíce to jde RAW.“
Začal jsem experimentovat s filtrací. A přišel jsem na způsob: filtrování přes speciální víno-filtr.
Ten dokázal odstranit kvasinky, ale zachoval probiotika. Nápoj zůstal zdraví prospěšný, jen stabilnější a s nižším alkoholem.
Byla to dlouhá cesta. Čím častěji jsem filtroval, tím méně kvasinek zůstávalo i v samotném základu. Nemusel jsem pak filtrovat úplně všechno, jen část.
Tady jsem si poprvé uvědomil, jak důležitá je kombinace vědy a vášně. Nestačí jen nadšení. Musíš porozumět procesům, hledat, testovat a znovu a znovu ladit detaily.
Co jsem se naučil:
Problémy tě nutí růst. Kdyby šlo všechno hladce, nikdy bych nezjistil, jak moc mě fascinuje hledat řešení, zkoumat procesy a zdokonalovat se.
Kapitola 8: Temné chvíle – když přemýšlíš, že to vzdáš
Nebudu lhát. Byly chvíle, kdy jsem přemýšlel, jestli má vůbec smysl pokračovat.
Stovky hodin testů, zápisy, sanitace, dodržování předpisů. Peníze mizely rychleji, než přicházely. A já měl pocit, že se to nikdy nepodaří doladit.
Přemýšlel jsem i nad tím, že začnu kombuchu pasterizovat, jen abych mohl spustit prodej. Nebo že použiju stabilizátory. Ale vždycky, když jsem si to představil, cítil jsem, že by to bylo proti všemu, co kombucha představuje.
Vždycky jsem se nakonec vrátil k tomu, že to musí být čistý nápoj. Živý, autentický, bez chemie, bez kompromisů.
Tip pro tebe:
Pokud někdy váháš, připomeň si, proč jsi začal. To „proč“ je to jediné, co tě podrží ve chvílích, kdy máš chuť všechno vzdát.
Kapitola 9: Oficiální start – 1. srpna 2025
Trvalo to déle, než jsem čekal. Ale nakonec jsem to dokázal.
- srpna 2025 jsem spustil oficiální prodej kombuchy pod značkou Anvida.
Byl to obrovský milník. Cesta, která začala jednou kombuchovou plackou od mamky, se změnila v reálný podnik.
Moje kombucha není „dokonalá“ v tom smyslu, že by byla čirá a bez zákalu. Naopak. Obsahuje přirozenou celulózu — zákal, který může působit zvláštně, ale je známkou autenticity.
U čirých kombuch na trhu tohle nenajdete, protože jsou často ředěné, pasterizované nebo chemicky upravené.
Já věřím, že tohle je správná cesta. Nechci lidem prodávat iluzi dokonalosti. Chci jim dát skutečný, živý produkt.
Co jsem se naučil:
Není důležité být dokonalý. Důležité je být pravdivý a stát si za tím, co děláš. Lidé to poznají.
Kapitola 10: Anvida – víc než kombucha
Spuštěním prodeje to pro mě neskončilo. Naopak — byl to teprve začátek.
Kombucha je základ, ale moje vize sahá mnohem dál.
Chci, aby Anvida nebyla jen značka nápoje. Chci, aby byla cestou ke zdraví, dlouhověkosti a radosti ze života.
Proto jsem si stanovil několik cílů:
Neustálá inovace. Chuť, proces výroby, vzhled — všechno chci postupně ladit a posouvat na vyšší úroveň.
Nové produkty. Už teď pracuji na přírodních doplňcích stravy zaměřených na paměť, koncentraci a mentální výkon. Vše testuji nejdřív na sobě a na svých známých. Chci, aby každý produkt měl opravdovou komplexní hodnotu.
Vlastní laboratoř. Můj velký sen je vytvořit prostor, kde budu moct testovat nejen obsah alkoholu nebo složení kombuchy, ale hlavně vyvíjet probiotika na míru podle mikrobiomu každého člověka.
Můj koncept je jednoduchý:
Kombucha = prevence. Pomůže lidem, kteří ještě žádný problém nemají, ale chtějí si udržet zdraví a vitalitu.
Probiotika na míru = řešení. Pro ty, kteří už konkrétní problém mají a hledají cestu, jak ho přirozeně řešit.
Tohle není jen podnikání. Je to moje životní poslání.
Co jsem se naučil:
Když máš jasnou vizi, tvoje práce se stane něčím víc než jen „byznysem“. Stane se cestou, která dává smysl nejen tobě, ale i lidem kolem.
Kapitola 11: Hodnoty, na kterých stojím
Anvida je postavená na hodnotách, které pro mě nejsou prázdná slova, ale realita:
Čistota a příroda. Žádná chemie, žádné zbytečné úpravy. Jen přírodní procesy.
Kvalita bez kompromisů. Raději udělám méně, ale pořádně.
Komplexnost. Chci, aby naše produkty měly co největší dopad — aby dokázaly nahradit několik jiných doplňků a skutečně pomáhaly.
Transparentnost. Nehraju si na zázraky. Říkám věci tak, jak jsou. Kombucha není všelék.
Preciznost. Každý produkt prochází vývojem, testováním a laděním do detailu, než se dostane k lidem.
Tyhle hodnoty jsou pro mě pevné body, podle kterých se rozhoduju.
Tip pro tebe:
Sepiš si svoje hodnoty. Pokud podnikáš, pokud žiješ. Když víš, na čem stojíš, nikdy se v těžkých časech neztratíš. ( V krizi poznáš jaký opravdu jsi, nebo tvý blízcí).
Kapitola 12: Poselství pro tebe
Chci ti říct jednu věc:
Pokud máš sen, následuj ho. Neposlouchej okolí, které ti říká, že to nejde.
Možná to nepřijde hned. Možná budeš roky tápat a zkoušet věci, které nefungují. To je realita! Ale pokud to cítíš od srdce a dáš do toho všechno — nemůžeš prohrát.
Protože když to vyjde, zvítězíš.
A když to nevyjde? Naučíš se něco, co tě posune.
Já jsem začal s jednou kombuchovou plackou od mamky. Dnes mám značku Anvida, která pomáhá lidem a otevírá dveře do budoucnosti, kterou jsem si vždycky přál.
A věřím, že tohle je jen začátek.
Co jsem se naučil (a chci, abys věděl i ty):
Nikdy neprohraješ a vždy uspěješ, pokud to nikdy nevzdáš.
Každý neúspěch je lekce, která tě posune blíže k tvému cíli.
Ať už jde o zdraví, podnikání nebo život, vždycky se vyplatí jít za tím, co cítíš.
Závěr
Tohle je příběh značky Anvida.
Příběh, který začal ve fabrice na tři směny, pokračoval stovkami pokusů a omylů a dnes se mění v cestu za zdravím, svobodou a dlouhověkostí.
Ale ve skutečnosti to není jen můj příběh. Je to i pozvánka pro tebe.
Přidej se na cestu. Ochutnej kombuchu, uč se o zdraví.
Ale hlavně — nikdy nepřestávej věřit, že i ty můžeš změnit svůj život.