Audio verze: ZDE

1. Každý má v sobě jiskru

Dlouho jsem si myslel, že kreativita je dar, který má pár šťastlivců – umělci, spisovatelé, hudebníci. Já přece nikdy nekreslil, nepsal básně, a tak jsem si říkal, že jsem prostě „ten racionální typ“. Jenže časem jsem zjistil, jak velký omyl to byl.
Kreativita není výsada. Je to schopnost, kterou má každý člověk v sobě. Jen se u každého projevuje jinak. Někdo ji nachází v hudbě, jiný v kuchyni, další v tom, jak dokáže zorganizovat tým nebo vyřešit konflikt. Kreativita není jen o barvách a plátnech – je o myšlení. O způsobu, jak se díváš na svět, a o odvaze vidět věci jinak.
Často máme pocit, že kreativita znamená „vymyslet něco velkého“. Ale ve skutečnosti začíná mnohem nenápadněji – v malém rozhodnutí zkusit věci jinak. Udělat krok mimo rutinu, i když se zdá zbytečný. Vybočit z cesty, na kterou jsme zvyklí, a podívat se, kam vede jiná. Tam někde se rodí tvořivost.

2. Co vlastně kreativita je (a co není)

Kreativita není chaos. Není to ani výsada géniů. Je to schopnost spojovat to, co předtím nesouviselo. Je to odvaha experimentovat, i když výsledek není jistý. A hlavně – je to disciplína, kterou můžeš trénovat stejně jako sval.
Říká se, že kreativita je jako dobrý vtip: má nápad, pointu a překvapení. A stejně jako humor, i kreativita nás učí vnímat realitu z jiného úhlu. Pomáhá nám vystoupit ze zaběhlých kolejí a vymyslet nové způsoby, jak něco udělat – rychleji, jednodušeji, zábavněji.
Dnešní svět ji potřebuje víc než kdy dřív. Všechno se mění rychle – technologie, práce, vztahy, komunikace. Kdo chce zůstat krok před ostatními, musí být schopný přizpůsobit se a přemýšlet pružně. Kreativita je světlo v temné místnosti – bez ní narážíš do nábytku, s ní najednou vidíš cestu ven.

3. Jak se kreativita projevuje v běžném životě

Kreativita není jen malování obrazů. Je všude kolem nás. Když rodič vymyslí, jak dítěti vysvětlit matematiku pomocí lego kostek – to je kreativita. Když kuchař udělá večeři z pěti náhodných ingrediencí a výsledek je skvělý – to je kreativita. Když podnikatel najde nový způsob, jak oslovit zákazníky, aniž by utratil majlant – to je kreativita.
Každodenní kreativita je tichá, nenápadná, ale tvoří základ inovací. Je to způsob, jak svět děláme chytřejším, krásnějším a jednodušším.

ČÁST 2 – Jak kreativitu rozvíjet

4. Mozek potřebuje prostor

Největším nepřítelem kreativity je přetížení. Když je hlava plná povinností, emailů a notifikací, není prostor pro nové nápady. Kreativní myšlenky potřebují ticho. Nemusíš odjet do hor ani meditovat celé dny – stačí, když si každý den dáš pár minut bez obrazovky. Procházka bez telefonu. Ranní káva bez podcastu. Krátký zápis do deníku, meditace 10 minut. Mozek, který má prostor, začne vytvářet nečekané spojitosti. Tam se rodí nové nápady.

5. Praktické metody, které fungují

Kreativitu můžeš posílit tréninkem, stejně jako fyzičku. Tady je pár technik, které opravdu fungují:

• Brainstorming bez filtru. Sedni si, nastav časovač na 10 minut a piš, co tě napadne. Bez hodnocení, bez mazání. Cílem není kvalita, ale množství. Čím víc nápadů vytvoříš, tím větší šance, že mezi nimi bude poklad.

• Myšlenkové mapy. Vezmi si papír a napiš doprostřed téma. Kolem kresli větve s asociacemi. Dívej se, jak se myšlenky propojují. Často právě v nečekaném spojení vznikne nový nápad.

• SCAMPER technika. Ptej se: Co mohu nahradit? Co spojit? Co přizpůsobit? Co odstranit? Co otočit? Tohle jednoduché cvičení dokáže rozhýbat i ty nejzaseknutější myšlenky.

• Omezení jako výzva. Paradoxně – čím méně možností máš, tím víc jsi kreativní. Zkus napsat článek na 100 slov, vyfotit jen černobíle, nebo uvařit jídlo z pěti ingrediencí. Omezení nutí mozek hledat cesty, které by ho jinak nenapadly.

• Dva režimy: tvorba a úprava. Když tvoříš, zapomeň na kritika. Když hodnotíš, zapomeň na tvůrce. Nikdy nedělej obojí naráz. Jinak si nápad zabiješ dřív, než se stihne narodit.

6. Bariéry kreativity a jak je obejít

Každý tvůrčí člověk narazí na překážky. Nejčastější je strach – že nápad není dost dobrý, že se ztrapníš, že selžeš. Ale chyba není selhání. Je to mapa, která ti ukazuje, kudy ne. A čím víc map máš, tím lépe znáš terén.
Další překážkou je nedostatek času. Ale upřímně – kreativita nepotřebuje celé dny. Potřebuje pozornost. Stačí 15 minut denně. Mnohem důležitější než délka je pravidelnost. Kreativní mozek funguje jako sval – radši malé dávky často než velké nárazově.
A pak tu máme vnitřního kritika. Ten hlas, který ti šeptá: „Tohle nemá smysl.“ Zkus ho brát jako otravného spolubydlícího – slyšet ho můžeš, poslouchat nemusíš. Dej mu pauzu, dokud tvoříš, a vrať se k němu až při editaci. Kritik se hodí, ale má své místo.

ČÁST 3 – Síla originality, inspirace a růstu

7. Inspirace od lidí, kteří mysleli jinak

Podívej se na Elona Muska. Postavil elektrické auto, které předběhlo sportovní vozy. Nebo na J. K. Rowlingovou, která napsala příběh o klukovi s jizvou – a změnila svět knih. Steve Jobs spojil design s technologií a dokázal, že počítač může být krásný i jednoduchý.
Společné mají jedno: šli proti proudu. Ne protože chtěli být jiní, ale protože cítili, že tam někde za hranou je něco zajímavějšího. To je pravá kreativita – ne být rebel, ale objevitel.

8. Originalita a autenticita

Kreativita a originalita jsou jako dvojčata. Jedno bez druhého nefunguje. Kreativita je motor, který generuje nápady. Originalita je koruna, která z nich dělá něco jedinečného.
A co je autenticita? To, že si dovolíš být sám sebou. Když přestaneš napodobovat ostatní a začneš tvořit po svém, vznikne něco, co má duši. Kreativita je odvaha říct: „Tohle jsem já.“I kdyby to bylo neobvyklé, zvláštní nebo nepochopené.

9. Kreativita jako cesta osobního rozvoje

Kreativita mění to, jak se díváš na svět – a tím mění i tebe. V osobním životě ti pomáhá najít hlas, který jsi dřív potlačoval. Pomáhá pochopit sebe sama. V práci ti dává náskok – učí tě hledat řešení místo výmluv. Učí tě přemýšlet v možnostech, ne v omezeních.
Každý kreativní proces tě zároveň učí trpělivosti. Většina nápadů nevzniká ve záblesku. Rodí se pomalu, přes zmatky a slepé cesty. Ale to je v pořádku. I cesta je součást výsledku. Každé selhání tě učí něco o sobě.

10. Malý příběh o velké změně

Byl kluk jménem Jan. Spíš uzavřený, nenápadný, přesvědčený, že není výjimečný. Jednoho dne našel po cestě domů starou učebnici kreslení. Mohl ji nechat ležet, ale vzal ji. Každý den z ní zkoušel cvičení. Nejprve random, pak s větší jistotou. Postupně se jeho obrázky zlepšovaly. Po letech se začal živil ilustrací. Ale to nebylo to nejdůležitější – nejdůležitější bylo, že našel vášeň, která mu dala smysl. Kdyby tehdy knihu minul, nikdy by nepoznal, co v něm bylo.
Takhle kreativita funguje. Není to zázrak z nebe, ale moment, kdy dáš šanci nápadu – a rozhodneš se ho zkusit.

11. Shrnutí

Kreativita není o talentu, ale o přístupu. Je to zvědavost, odvaha a ochota zkoušet. Je to baterka, kterou rozsvítíš ve chvíli, kdy ostatní tápou. Pomáhá ti růst, poznávat sebe a dělat svět o kousek zajímavější.
A jestli si z tohohle článku odneseš jen jednu věc, tak tuhle: Nemusíš být umělec, abys byl kreativní. Stačí být člověk, který se nebojí podívat jinam, než všichni ostatní.

Příběh značky Anvida – od jedné kombuchové placky k cestě za svobodou a zdravím 

Audio verze, ZDE

Kapitola 1: Cesta, která nikam nevedla (2020–2023)

Rok 2020. Většina mých spolužáků po maturitě slavila, plánovala vysokou školu nebo první dovolenou bez rodičů. Já jsem šel rovnou do práce. Zdálo se to jako rozumné rozhodnutí — jistota příjmu, zkušenosti, první krok do „dospělého života“.

Jenže už po prvním měsíci ve fabrice na tři směny jsem měl pocit, že se dusím.
Dlouhé hodiny pod umělým světlem, budík ve 3:30 ráno nebo naopak noční, kdy se mi tělo bránilo být vzhůru. Lidé kolem mě to brali jako normální. Pro mě to ale byla pomalá smrt zevnitř.

Pamatuju si jeden moment: seděl jsem na šatně, vedle mě unavení kolegové, kteří se bavili o tom, kdy jim přijde výplata a jak hned zmizí na složenky,... V tu chvíli mi došlo: „Takhle žít nechci. Za peníze, které mi nic nepřinášejí, kromě toho, že přežiju.“

První rok a půl jsem ale nevěděl, co jiného bych měl dělat. Zkoušel jsem všechno možné — od různých „rychlých“ podnikatelských nápadů, přes online projekty, až po malé brigády bokem. Vždycky jsem si myslel, že jsem konečně našel „to ono“. A vždycky jsem zjistil, že jsem úplně vedle.

Byly to roky plné frustrace. Dal jsem do toho maximum, ale výsledky nikde. Zpětně vím, že jsem na podnikání nebyl ještě dost mentálně připravený. Potřeboval jsem vybudovat odolnost, naučit se snášet neúspěchy a hlavně pochopit, co pro mě má skutečnou hodnotu.

Co jsem se naučil:
Někdy prostě není hned jasné, jaká je tvoje cesta. A to je v pořádku. Každý omyl tě připravuje na to, až přijde ta správná příležitost.

 

Kapitola 2: Sport – krok blíž, ale ne finále (2023)

Roky ubíhaly a já jsem stále hledal. V roce 2023 jsem si řekl: „Dělej to, co tě baví a né to co vydělává nejvíce.“ A tak jsem se zaměřil na sport.

Sport byl odjakživa součástí mého života. Miloval jsem pohyb, běhání, posilování. Bylo logické, že bych se mohl stát trenérem. Přihlásil jsem se do kurzu, začal studovat anatomii, metodiky a měl pocit, že konečně stojím na správné cestě.

Jenže časem jsem zjistil, že to pořád není ono. Něco chybělo. Ano, pomáhat lidem sportovat je krásné. Ale já chtěl víc. Chtěl jsem spojit práci s životní filosofií, s tím, co mi dává hlubší smysl.

Sport byl krok správným směrem, ale pořád to nebyl cíl.

Tip pro tebe:
Pokud máš pocit, že jsi blízko, ale pořád to není ono — nezastavuj se. Znamená to, že jdeš správným směrem:

Kapitola 3: Dar, který všechno změnil

V čtvrtině roku 2023. Byly Velikonoce a moje mamka mi přinesla zvláštní dárek — kombuchovou placku.
Vzpomínám si, že jsem na ni zíral a vůbec nevěděl, co s tím. Bylo to… slizké, zvláštní, skoro až odpudivé. Ale zároveň mě to fascinovalo.

Když mi mamka vysvětlila, že z toho jde vyrobit vlastní nápoj, byl jsem nadšený.
Najednou jsem měl pocit, že držím v ruce malý zázrak. „Já si můžu udělat vlastní limonádu? Něco zdravého, živého, co má smysl?“

První pokusy? Upřímně, hrůza. Někdy kyselé jak ocet, jindy sladké a nevýrazné. Ale místo toho, abych to vzdal, něco se ve mně zlomilo.
Začal jsem experimentovat. Zkoušel jsem různé čaje, různé časy fermentace, přidával ovoce. Bylo to jako hrát si v laboratoři.

Každá várka byla jiná. A to mě bavilo. Fascinovalo mě, že z obyčejného čaje a cukru vzniká živý nápoj plný probiotik, kyselin a energie.

Po dvou měsících domácí výroby jsem měl jasno: „Tohle není jen koníček. Tohle je moje cesta.“

Začal jsem rozdávat první vzorky známým, abych zjistil, co si o tom myslí. A jejich reakce?
„To je fakt dobrý!“
Byl to první okamžik, kdy jsem ucítil, že jsem na stopě něčeho, co může mít velkou budoucnost, pomoct lidem se zdravějším životem v mnohem větším rzsahu, než kdybych je jen trénoval.

Co jsem se naučil:
Nikdy nevíš, odkud přijde ta věc, která ti změní život. Může to být dárek od mamky, náhodná kniha nebo rozhovor s cizím člověkem. Buď otevřený.

Kapitola 4: Tvrdá realita výroby

Když jsem začínal, myslel jsem si, že výroba kombuchy je jednoduchá. Vezmeš čaj, cukr, placku a za pár dní máš hotovo. Omyl.

Jak se měnila roční období, začal jsem chápat, jak složitá je tahle hra s přírodou.
V létě se kombucha překyselila už za dva dny. V zimě se naopak ani po týdnu nic nedělo. Chuť se měnila, konzistence taky. Jednou byla nápoj jemný a lahodný, podruhé kyselý, jindy zas příliš sladký.

Největší problém? Konzistence.
Chtěl jsem, aby kombucha chutnala podobně pokaždé, aby nebyla příliš kyselá nebo příliš sladká. Aby byla vyvážená.

Začal jsem studovat teploty, sílu kultury, množství startéru. Bylo to jako chemie, biologie a kuchařské umění v jednom.

A přitom jsem pořád chodil do práce. Peníze byly fajn, měl jsem víc než většina mých známých. Ale co z toho?
Když jsem se na sebe podíval do zrcadla, věděl jsem, že ty peníze nestojí za život, který mě nebaví.

Tip pro tebe:
Nedívej se jen na to, kolik vyděláš. Dívej se i na to, co tě to stojí. Energie a radost ze života jsou cennější než čísla na výplatní pásce.

Kapitola 5: Den, kdy jsem udělal velký krok (1. srpna 2024)

Byl horký letní den, když jsem podepsal výpověď. Přesně 1. srpna 2024.
Pamatuju si ten pocit svobody.
Věděl jsem, že dělám krok do neznáma. Že přicházím o pravidelný příjem, „jistotu“ a vlastně i kus komfortu. Ale zároveň jsem cítil, že získávám něco mnohem cennějšího — možnost žít podle sebe.

Řekl jsem si: „Do konce roku se dostanu na čistý výdělek 100 000 Kč. Vím, že to dokážu.“

Realita? Brzy jsem pochopil, že podnikání není sprint, ale maraton. Není to tak rychlé a jednoduché, jak si člověk myslí. Přichází překážky, se kterými nepočítáš. A já na jednu z nich narazil velmi brzy.

Co jsem se naučil:
Odvaha odejít z práce je první krok. (Proč jsem to neudělal už dřív?!)

Ale pak teprve začíná skutečná zkouška. Připrav se na to, že tvůj plán nikdy nebude probíhat přesně tak, jak sis ho napsal. ( To by to dělal každý)

Kapitola 6: Nečekaný nepřítel – alkohol v kombuše

Myslel jsem si, že největší výzva bude chuť nebo konzistence. Jenže když jsem poslal první vzorky do laboratoře, přišla ledová sprcha.

Očekával jsem, že kombucha bude mít kolem 0,6 % alkoholu. To by se dalo upravit procesem.
Výsledek? 1,2 %.

Říkal jsem si: „Dobře, to byl jeden špatný test.“
Jenže pak jsem udělal další. A další. Po třicátém testu jsem věděl, že problém není náhoda.

Začal jsem pátrat. Četl články, studie i zkušenosti jiných výrobců. A najednou mi to docvaklo:
Za vyšší obsah alkoholu mohou kvasinky.

Kvasinky jsou mikroskopické houby, které jsou doslova všude kolem nás — ve vzduchu, na ovoci i na našich rukou. Přestože je nevidíme, hrají v přírodě obrovskou roli. Právě díky nim vzniká chléb, víno, pivo… a také kombucha.

V kombuše mají kvasinky dvě hlavní „schopnosti“:

při fermentaci přeměňují cukr na oxid uhličitý (bublinky),

a zároveň vytvářejí alkohol.

Takže zatímco bakterie v kombuše tvoří zdraví prospěšné kyseliny a probiotika, kvasinky jsou ty, které zodpovídají za to, že nápoj začne perlit a zároveň obsahuje určité procento alkoholu.

A tady začal můj největší boj.

Tip pro tebe:
Nikdy nepodceňuj detaily. Často to nejsou velké chyby, co tě zastaví, ale malé věci, které neřešíš — a ony se postupně stanou velkým problémem.

Kapitola 7: Řešení, které mě stálo stovky hodin hledání

Měl jsem 4 možnosti, jak to dělají ostatní:

1. Pasterizace – nápoj by se stabilizoval, alkohol by se snížil, ale kombucha by ztratila to nejcennější: život.
2. Použití chemických stabilizátorů – rychlé řešení, ale šlo by proti mým hodnotám.
3. Naředit na 5% kombuchu v celkovém objemu.
4. Kultivace pomocí laboratoře a výroba v uzavřeném ekosystému.

Ani jedno pro mě nepřipadalo v úvahu.

Řekl jsem si: „Jestli mám dělat kombuchu, která má lidem pomáhat, misí být co nejvíce to jde RAW.“

Začal jsem experimentovat s filtrací. A přišel jsem na způsob: filtrování přes speciální víno-filtr.
Ten dokázal odstranit kvasinky, ale zachoval probiotika. Nápoj zůstal zdraví prospěšný, jen stabilnější a s nižším alkoholem.

Byla to dlouhá cesta. Čím častěji jsem filtroval, tím méně kvasinek zůstávalo i v samotném základu. Nemusel jsem pak filtrovat úplně všechno, jen část.

Tady jsem si poprvé uvědomil, jak důležitá je kombinace vědy a vášně. Nestačí jen nadšení. Musíš porozumět procesům, hledat, testovat a znovu a znovu ladit detaily.

Co jsem se naučil:
Problémy tě nutí růst. Kdyby šlo všechno hladce, nikdy bych nezjistil, jak moc mě fascinuje hledat řešení, zkoumat procesy a zdokonalovat se.

Kapitola 8: Temné chvíle – když přemýšlíš, že to vzdáš

Nebudu lhát. Byly chvíle, kdy jsem přemýšlel, jestli má vůbec smysl pokračovat.
Stovky hodin testů, zápisy, sanitace, dodržování předpisů. Peníze mizely rychleji, než přicházely. A já měl pocit, že se to nikdy nepodaří doladit.

Přemýšlel jsem i nad tím, že začnu kombuchu pasterizovat, jen abych mohl spustit prodej. Nebo že použiju stabilizátory. Ale vždycky, když jsem si to představil, cítil jsem, že by to bylo proti všemu, co kombucha představuje.

Vždycky jsem se nakonec vrátil k tomu, že to musí být čistý nápoj. Živý, autentický, bez chemie, bez kompromisů.

Tip pro tebe:
Pokud někdy váháš, připomeň si, proč jsi začal. To „proč“ je to jediné, co tě podrží ve chvílích, kdy máš chuť všechno vzdát.

Kapitola 9: Oficiální start – 1. srpna 2025

Trvalo to déle, než jsem čekal. Ale nakonec jsem to dokázal.

1. srpna 2025 jsem spustil oficiální prodej kombuchy pod značkou Anvida.

Byl to obrovský milník. Cesta, která začala jednou kombuchovou plackou od mamky, se změnila v reálný podnik.

Moje kombucha není „dokonalá“ v tom smyslu, že by byla čirá a bez zákalu. Naopak. Obsahuje přirozenou celulózu — zákal, který může působit zvláštně, ale je známkou autenticity.
U čirých kombuch na trhu tohle nenajdete, protože jsou často ředěné, pasterizované nebo chemicky upravené.

Já věřím, že tohle je správná cesta. Nechci lidem prodávat iluzi dokonalosti. Chci jim dát skutečný, živý produkt.

Co jsem se naučil:
Není důležité být dokonalý. Důležité je být pravdivý a stát si za tím, co děláš. Lidé to poznají.

 

Kapitola 10: Anvida – víc než kombucha

Spuštěním prodeje to pro mě neskončilo. Naopak — byl to teprve začátek.
Kombucha je základ, ale moje vize sahá mnohem dál.

Chci, aby Anvida nebyla jen značka nápoje. Chci, aby byla cestou ke zdraví, dlouhověkosti a radosti ze života.

Proto jsem si stanovil několik cílů:

Neustálá inovace. Chuť, proces výroby, vzhled — všechno chci postupně ladit a posouvat na vyšší úroveň.

Nové produkty. Už teď pracuji na přírodních doplňcích stravy zaměřených na paměť, koncentraci a mentální výkon. Vše testuji nejdřív na sobě a na svých známých. Chci, aby každý produkt měl opravdovou komplexní hodnotu.

Vlastní laboratoř. Můj velký sen je vytvořit prostor, kde budu moct testovat nejen obsah alkoholu nebo složení kombuchy, ale hlavně vyvíjet probiotika na míru podle mikrobiomu každého člověka.

 

Můj koncept je jednoduchý:

Kombucha = prevence. Pomůže lidem, kteří ještě žádný problém nemají, ale chtějí si udržet zdraví a vitalitu.

Probiotika na míru = řešení. Pro ty, kteří už konkrétní problém mají a hledají cestu, jak ho přirozeně řešit.

Tohle není jen podnikání. Je to moje životní poslání.

Co jsem se naučil:
Když máš jasnou vizi, tvoje práce se stane něčím víc než jen „byznysem“. Stane se cestou, která dává smysl nejen tobě, ale i lidem kolem.

Kapitola 11: Hodnoty, na kterých stojím

Anvida je postavená na hodnotách, které pro mě nejsou prázdná slova, ale realita:

Čistota a příroda. Žádná chemie, žádné zbytečné úpravy. Jen přírodní procesy.

Kvalita bez kompromisů. Raději udělám méně, ale pořádně.

Komplexnost. Chci, aby naše produkty měly co největší dopad — aby dokázaly nahradit několik jiných doplňků a skutečně pomáhaly.

Transparentnost. Nehraju si na zázraky. Říkám věci tak, jak jsou. Kombucha není všelék.

Preciznost. Každý produkt prochází vývojem, testováním a laděním do detailu, než se dostane k lidem.

Tyhle hodnoty jsou pro mě pevné body, podle kterých se rozhoduju.

Tip pro tebe:
Sepiš si svoje hodnoty. Pokud podnikáš, pokud žiješ. Když víš, na čem stojíš, nikdy se v těžkých časech neztratíš. ( V krizi poznáš jaký opravdu jsi, nebo tvý blízcí).

Kapitola 12: Poselství pro tebe

Chci ti říct jednu věc:
Pokud máš sen, následuj ho. Neposlouchej okolí, které ti říká, že to nejde.

Možná to nepřijde hned. Možná budeš roky tápat a zkoušet věci, které nefungují. To je realita! Ale pokud to cítíš od srdce a dáš do toho všechno — nemůžeš prohrát.

Protože když to vyjde, zvítězíš.
A když to nevyjde? Naučíš se něco, co tě posune.

Já jsem začal s jednou kombuchovou plackou od mamky. Dnes mám značku Anvida, která pomáhá lidem a otevírá dveře do budoucnosti, kterou jsem si vždycky přál.

A věřím, že tohle je jen začátek.

Co jsem se naučil (a chci, abys věděl i ty):

Nikdy neprohraješ a vždy uspěješ, pokud to nikdy nevzdáš.

Každý neúspěch je lekce, která tě posune blíže k tvému cíli.

Ať už jde o zdraví, podnikání nebo život, vždycky se vyplatí jít za tím, co cítíš.

Závěr

Tohle je příběh značky Anvida.
Příběh, který začal ve fabrice na tři směny, pokračoval stovkami pokusů a omylů a dnes se mění v cestu za zdravím, svobodou a dlouhověkostí.

Ale ve skutečnosti to není jen můj příběh. Je to i pozvánka pro tebe.
Přidej se na cestu. Ochutnej kombuchu, uč se o zdraví.

Ale hlavně — nikdy nepřestávej věřit, že i ty můžeš změnit svůj život.

 

„Na nic nečekej, jdi do akce!“